Tak Pravil Zarathustra, Filozofia, ezoteryka itp, Nietzsche

[ Pobierz całość w formacie PDF ]
TAK PRAVIL ZARATHUSTRAFRIEDRICH NIETZSCHEVydalo nakladatelstv� Votobia v Olomouci roku 1992P�eklad Otokar FischerISBN 80-85619-28-8PRVN� D�LZARATHUSTROVA P�EDMLUVAO nad�lov�ku a posledn�m �lov�ku1.Kdy� bylo Zarathustrovi t�icet let, opustil svou domovinu i jezero sv� domoviny a ode�el do hor. Zde se kochal sv�m duchem a svou samotou a po deset let se jich nenaba�il. Posl�ze v�ak se prom�nilo jeho srdce, jednoho jitra vstal se zo�ou, p�edstoupil p�ed slunce a promluvil k n�mu �ka:"Ty velik� hv�zdo! ��m bylo by tv� �t�st�, kdybys nem�la t�ch, kter�m sv�t�!Po deset let jsi p�ich�zela sem nahoru k m� sluji: byla by ses nasytila sv�ho sv�tla i t�to cesty, neb�ti mne, m�ho orla a m�ho hada.Ale my jsme t� o�ek�vali ka�d�ho jitra, odn�mali ti tv�j nadbytek a �ehnali ti za n�j.Pohle�! Omrzela mne m� moudrost, tak jako v�elu med, kdy� ho nasb�rala p��li�; t�eba mi rukou, je� se natahuj�.R�d bych daroval a rozd�val, a� se zase jednou mudrci mezi lidmi pot�� svou po�etilost� a chu�asov� sv�m bohatstv�m.Proto mus�m sestoupiti v hloub: jako ty sestupuje� nave�er, kdy kr��� za mo�e, i do podsv�t� p�in�ej�c sv�tlo, ty hv�zdo p�ebohat�!Mus�m jako ty zaniknouti: tak jmenuj� to lid�, ke kter�m chci dol�.Tedy mi po�ehnej, ty poklidn� oko, je� i na �t�st� p��li� velik� m��e� bez z�visti hled�t!Poh�n� �ehnej, kter� chce p�et�ci, aby se voda zlatit� z n�ho �inula, na v�echny strany nesouc odlesk tv� slasti!Pohled! Tento poh�r chce se zase vypr�zdniti, a Zarathustra chce se zase st�ti �lov�kem."Tak se po�al Zarathustr�v z�nik.2.Zarathustra samoten sestupoval z hor, a nikdo ho nepotk�val. Ale kdy� p�i�el do les�, st�l p�ed n�m pojednou kmet, kter� opustil svatou ch��i, aby v lese hledal ko��nk�. A takto promluvil kmet k Zarathustrovi:"Nen� mi ciz� tento poutn�k: p�ede mnoha lety �el tu mimo. Zarathustra se zval; ale prom�nil se.Tenkr�te jsi do hor nesl sv�j popel: chce� dnes ohe� sv�j n�sti do �dol�? Neboj� se trestu za �h��stv�?Ano, pozn�v�m Zarathustru: �ist� m� oko, a na jeho �stech se netaj� hnus. Zda� si nevykra�uje jako tane�n�k?Prom�n�n je Zarathustra, d�t�tem stal se Zarathustra, procitl ze sp�nku Zarathustra: �eho te� hled� u sp�c�ch?Jako v mo�i �il jsi v samot� a mo�e t� neslo. B�da, chce� vystoupiti na sou�i? B�da, chce� s�m zase vl�ci sv� t�lo?"Zarathustra odpov�d�l: "M�m v l�sce lidi.""Pro� jen," t�zal se sv�tec, "�el jsem do lesa a pustin? Ne proto, �e jsem lidi m�l p��li� v l�sce?Te� v l�sce m�m boha: lidi ne. �lov�k je mi p��li� nedokonal� v�c. L�ska k �lov�ku by mne zabila."Zarathustra odpov�d�l: "Co jsem d�l o l�sce! P�in��m lidem dar.""Ned�vej jim nic," pravil sv�tec. "Odejmi jim rad�ji n�co a nes to s nimi - to jim bude nejv�t��m blahem: bude-li to jen blahem tv�m!A chce�-li jim n�co d�ti, ned�vej jim v�ce ne� almu�nu, a tak� o tu nech� �ebraj�!""Ne," odpov�d�l Zarathustra, "almu�ny ned�v�m. K tomu nejsem dosti ch�d."Sv�tec se Zarathustrovi sm�l a promluvil takto: "Tedy hle�, aby p�ijali tv� poklady! Jsou ned�v��iv� k poustevn�k�m a nev���, �e p�ich�z�me obdarov�vat.P��li� samot��sky zvu�� jim ulicemi n� krok. A jako kdy� v noci ze sv�ch lo�� sly�� kohosi kr��eti, d�vno ne� vst�v� slunce, tak t�� se kam m��� ten zlod�j?Necho� k lidem a z�sta� v lese! �i rad�ji ke zv��at�m jdi! Pro� nechce� b�ti jako j� - medv�d mezi medv�dy, mezi pt�ky pt�k?""A co d�l� sv�tec zde v lese?" ptal se Zarathustra. Sv�tec odpov�d�l: "D�l�m p�sn� a zp�v�m je, a d�l�m-li p�sn�, sm�ji se, pl��i a muml�m: tak veleb�m boha.Zp�vem, pl��em a sm�chem a muml�n�m veleb�m boha, jen� m�m je bohem. Ale co�e n�m p�in�� v dar?"Kdy� Zarathustra usly�el tato slova, pozdravil sv�tce a pravil: "Co bych v�m mohl d�ti! Jen mne rychle pus�te, abych v�m nic nevzal!" - A tak se od sebe odlou�ili, kmet a mu�, sm�j�ce se, jako se sm�j� dva chlapci.Ale kdy� Zarathustra byl samoten, promluvil takto k srdci sv�mu: "Co� je to mo�n�! Tento sta�i�k� sv�tec je�t� ani nezaslechl v sv�m lese, �e b�h je mrtev!"-3.Kdy� Zarathustra p�i�el do nejbli���ho m�sta, je� le�� u les�, nalezl tam na tr�i�ti shrom�d�no mnoho lidu: nebo� bylo vyhl�eno, �e uvid� provazolezce. A Zarathustra promluvil k lidu �ka:Hl�s�m v�m nad�lov�ka. �lov�k je cosi, co m� b�ti p�ekon�no. Co jste vykonali, aby byl p�ekon�n?V�echny bytosti dosud vytvo�ily n�co nad sebe samy: a vy chcete b�ti odlivem tohoto velk�ho p��livu a rad�ji snad se vr�tit k zv��eti, ne� abyste p�ekonali �lov�ka?��m je opice �lov�ku? Posm�chem nebo bolestn�m studem. A stejn� m� i �lov�k b�ti nad�lov�ku: posm�chem nebo bolestn�m studem.Urazili jste cestu od �erva k �lov�ku, a leccos ve v�s je posud �erv. Kdysi jste byli opice, a i nyn� je �lov�k opice - v�ce ne� kter�koli opice.Kdo v�ak je z v�s nejmoud�ej��, je tak� rozm�kou a m�encem rostliny a stra�idla. Ale co� v�m k�i, abyste se stali stra�idly nebo rostlinami?Hle�te, hl�s�m v�m nad�lov�ka.Nad�lov�k je smysl zem�. Va�e v�le nech� cl�: nad�lov�k budi� smysl zem�!Zap��sah�m v�s, brat�� moji, z�sta�te v�rni zemi a nev��te t�m, kdo� v�m mluv� o nadpozemsk�ch nad�j�ch! Travi�ov� to jsou, a� to v�d�, �i ne.Povrhovatel� �ivotem to jsou, odum�raj�c� a sami otr�veni, jich� zem� je syt�: nech� tedy zahynou! Kdysi byl zlo�in proti bohu nejv�t��m zlo�inem, ale b�h zem�el, a s n�m zem�eli t� tito zlo�inci. P�chati zlo�in proti zemi a vnit�nosti nevyzpytateln�ho ceniti v��e ne� smysl zem� - to je te� nejhrozn�j��!Kdysi du�e s pohrd�n�m shl�ela na t�lo: a tenkr�te toto pohrd�n� bylo nejvy���: - cht�la m�t t�lo huben�, stra�liv�, vyhladov�l�. Tak doufala, �e upl�chne jemu a zemi.�, tato du�e byla je�t� huben�, stra�liv� a vyhladov�l� a ukrutnost byla rozko�� t�to du�e!Ale i vy je�t�, brat�� moji, mi rcete: co�e va�e t�lo hl�s� o va�� du�i? Nen� va�e du�e chudobou a �p�nou a b�dn�m pohodl�m?V�ru, �pinav�m proudem je �lov�k. Jen ten, kdo je mo�em, sm� si troufati, �e pojme do sebe �pinav� proud a s�m se nepok�l�.Hle�te, hl�s�m v�m nad�lov�ka: to� ono mo�e, v n�m� va�e velk� pohrd�n� m��e zaniknouti.Co jest nejv�t��, �eho m��ete zakusiti? Hodina velk�ho pohrd�n�. Hodina, v n� se v�m i va�e blaho zvrhne v hnus, a stejn� v� rozum i va�e ctnost.Hodina, v n� �eknete: "Co z�le�� na m�m �t�st�! Chudoba je to a �p�na a b�dn� pohodl�. Ale m� �t�st� by m�lo ospravedlniti s�m �ivot!"Hodina, v n� �eknete: "Co z�le�� na m�m rozumu! La�n� po v�d�n� jak po sv� potrav� lev? Chudoba je to a �p�na a b�dn� pohodl�!"Hodina, v n� �eknete: "Co z�le�� na m� ctnosti? Je�t� mne nerozb�snila. Jak jsem syt sv�ho dobra a sv�ho zla! To v�e jest chudoba a �p�na a b�dn� pohodl�!"Hodina, v n� �eknete: "Co z�le�� na m� spravedlnosti! Nevid�m, �e bych byl uhlem a ��rem. Kdo v�ak jest spravedliv�, jest uhel a ��r!"Hodina, v n� �eknete: "Co z�le�� na m�m soucitu! Zda� soucit nen� k��em, na n�j� jest p�ib�jen, kdo miluje lidi? M�j soucit v�ak nen� uk�i�ov�n�m!"Mluvili jste ji� takto? K�i�eli jste ji� takto? Ach, k� bych v�s byl ji� sly�el takto k�i�eti!Nikoli v� h��ch - va�e uskrovn�n� k�i�� k nebes�m, va�e lakota i v h��chu je�t�, ta k�i�� k nebes�m!Kde�e je blesk, aby v�s o�lehl sv�m jazykem? Kde ��lenstv�, j�m� byste m�li b�ti o�kov�ni?Hle�te, hl�s�m v�m nad�lov�ka: to� onen blesk, to� ono ��lenstv�! -Kdy� Zarathustra domluvil, dal se kdosi z lidu do k�iku: "Dosti jsme te� sly�eli o provazolezci; te� ho chceme vid�t!" A v�echen lid se Zarathustrovi sm�l. Provazolezec v�ak, domn�vaje se, �e je �e� o n�m, dal se do pr�ce.4.Zarathustra v�ak pohl�dl na lid a podivil se. Pot� promluvil �ka:�lov�k jest provaz nata�en� mezi zv��etem a nad�lov�kem - provaz nad propast�.Nebezpe�n� p�echod, nebezpe�n� ch�ze, nebezpe�n� pohle� zp�tky, nebezpe�n� zachv�n�, nebezpe�n� zast�vka.Co je velk�ho na �lov�ku, jest, �e je mostem, a nikoli ��elem: co lze milovati na �lov�ku, jest, �e je p�echodem a z�nikem.Miluji ty, kdo� nedovedou ��ti, leda kdy� zanikaj�, nebo� jejich z�nik je p�echodem.Miluji velk� povrhovatele, nebo� jsou to velc� zbo��ovatel�, jsou to ��py touhy po druh�m b�ehu.Miluji ty, kdo� nehledaj� a� za hv�zdami, pro� by zanikli a byli ob�tmi, n�br� ty, kdo� se ob�tuj� zemi, aby byla jednou zem� nad�lov�ka.Miluji toho, kdo �ije, aby pozn�val, a kdo chce pozn�vati, aby jednou �iv byl nad�lov�k. A tak chce sv�mu z�niku.Miluji toho, kdo pracuje a vynal�z�, aby nad�lov�ku budoval d�m a k p��chodu jeho p�ipravoval zemi, zv��e a rostlinu: neb tak chce sv�mu z�niku.Miluji toho, kdo miluje svou ctnost: nebo� ctnost je v�l� k z�niku a ��pem touhy.Miluji toho, kdo pro sebe nezadr�� ani kr�p�je ducha, n�br� cel� chce b�ti duchem sv� ctnosti: tak, v podob� ducha, kr��� p�es most.Miluji toho, kdo si ze sv� ctnosti ud�l� tu�bu a sudbu: tak chce pro svou ctnost je�t� ��ti a ji� ne��ti.Miluji toho, kdo nechce m�ti p��li� mnoho ctnost�. Jedna ctnost je v�ce ne�li ctnosti dv�, proto�e v�ce jest uzlem, na n�j� se zav�s� sudba.Miluji toho, �� du�e se marnotratn� rozd�v�, toho, kdo nechce d�ku a nevrac�: neb obdarov�v� st�le a nechce se uchovati.Miluji toho, kdo se styd�, padne-li kostka k jeho �t�st�, a pak se t�e: co� jsem podvodn� hr��? - nebo� chce zahynouti.Miluji toho, kdo zlat�mi slovy met� p�ed sv�mi skutky a vypln� v�dy je�t� v�ce, ne� sl�b�, nebo� chce sv�mu z�niku.Miluji toho, kdo ospravedl�uje lidi budouc� a vykupuje minul�: nebo� chce zahynouti p��tomn�mi.Miluji toho, kdo trest� sv�ho boha, �e sv�ho boha miluje: nebo� nutn� zahyne hn�vem sv�ho boha.Miluji toho, �� du�e jest hlubok� i v poran�n� a kdo m��e zahynouti mal�m z�itkem: tak p�jde r�d p�es most.Miluji toho, �� du�e p�et�k�, a� s�m sebe zapomene, a� ve�kery v�ci jsou v n�m: tak se mu ve�kery v�ci stanou z�nikem.Miluji toho, kdo je svobodn�ho ducha i svobodn�ho srdce: tak jest jeho hlava jen vnit�nostmi jeho srdce, srdce ho v�ak pud� k z�niku.Miluji v�echny ty, kdo� jsou jako t�k� kr�p�je, ojedin�le padaj�c� z temn�ho mra�na, je� vis� nad lidmi: zv�stuj�, �e p�ijde blesk, a jako... [ Pobierz całość w formacie PDF ]
  • zanotowane.pl
  • doc.pisz.pl
  • pdf.pisz.pl
  • cs-sysunia.htw.pl